Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Volně žijící herbivoři jako vektor šíření druhů v opuštěné krajině
Lepková, Barbora ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Karlík, Petr (oponent)
Endozoochorie je velmi důležitá součást vztahu mezi rostlinami a živočichy. V rámci modelového území Doupovských hor fungují jako účinné dispersní vektory velcí herbivorní savci, konkrétně jelen evropský, jelen sika a prase divoké. Z 282 vzorků trusu vyklíčilo 29 719 semenáčků patřící do 91 druhů. Nejčastějším druhem byla Urtica dioica (80 % všech vyklíčených rostlin). Množství semen v trusu a druhové složení byly závislé na dispersním vektoru, vykazovaly silnou sezonalitu a lišily se v rámci dvou studovaných lokalit. Frekvence druhů v trusu neodpovídala jejich zastoupení v krajině, což naznačuje silnou preferenci druhů ze strany jejich spásačů. Je však potřeba další výzkum na otestování této hypotézy. Vzhledem k velké časové náročnosti zpracování trusových vzorků před vysetím byl testován vliv koncentrace trusu promytím na klíčivost a druhové složení. Podle předběžných výsledků klíčí z koncentrovaných vzorků více jedinců i druhů, avšak promytí nemá vliv na klíčení největší dominanty U. dioica. Koncentrace promytím je doporučena pro urychlení klíčení ve skleníkových podmínkách. Z předběžných výsledků dále vyplývá, že není vhodné aproximovat množství semen/druhů na určitou hmotnost. Jako lepší varianta se jeví pracovat s jednotkami trusových hromádek. Klíčová slova: endozoochorie, šíření semen,...
Analýza reprodukčního potenciálu dospělých samic prasete divokého
Podlipná, Jiřina
Diplomová práce se zaměřuje na dospělé samice prasete divokého a analýzu jejich reprodukčního potenciálu z dat získaných na naháňkách v hlavním reprodukčním období (říjen až leden) na 30 zájmových lokalitách v rámci celé ČR v letech 2014–2017. Zjištění průměrných hodnot gonadosomatického indexu (GSI) gravidních samic 0,0097, všech vzorků 0,0071. Doba říje na základě zjištěného stáří plodů vychází od října do ledna a předpokládané termíny porodů jsou stanovené pouze posunem vůči době říje o délku březosti s vrcholem v březnu. Zjištěná velikosti vrhu vykazuje jen slabou korelaci s hmotností a velmi slabou s věkem, průměrná velikost vrhu se u dospělých samic vychází pro lončačky 6,1 a bachyně 6,3 mláďat. Průměrná embryonální mortalita dosahuje 13 %. Celkový poměr pohlaví selat vychází 1:1,08 (samci:samice), u lončaček 1:1,13 a u bachyní 1:1. Výsledné zjištění této analýzy je, že není významný rozdíl mezi průměrnou velikostí vrhu lončaček a bachyní, tedy je doporučena regulace početního stavu dospělých samic prasete divokého celoročně bez ohledu na stáří jedinců.
Analýza struktury a prognóza vývoje populace prasete divokého v ČR
Krátký, Matouš
Téma práce je členěno do dvou hlavních částí, přičemž první se zabývá populací prasete divokého na území České republiky s cílem analyzovat strukturu a prognózovat její vývoj. K vypracování bylo potřeba provést řadu výpočtů, jejichž princip je založen na metodice dle Koláře (2014). Druhá část se věnuje problematice určování věku ulovené černé zvěře se zaměřením na metodu dle Mitchella a její praktické využití. Pro účely práce byla metoda aplikována na statisticky reprezentativním vzorku dolních čelistí divokých prasat, přičemž byly provedeny pokusy s použitím nových způsobů vizualizace cementových vrstev.
Volně žijící herbivoři jako vektor šíření druhů v opuštěné krajině
Lepková, Barbora ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Karlík, Petr (oponent)
Endozoochorie je velmi důležitá součást vztahu mezi rostlinami a živočichy. V rámci modelového území Doupovských hor fungují jako účinné dispersní vektory velcí herbivorní savci, konkrétně jelen evropský, jelen sika a prase divoké. Z 282 vzorků trusu vyklíčilo 29 719 semenáčků patřící do 91 druhů. Nejčastějším druhem byla Urtica dioica (80 % všech vyklíčených rostlin). Množství semen v trusu a druhové složení byly závislé na dispersním vektoru, vykazovaly silnou sezonalitu a lišily se v rámci dvou studovaných lokalit. Frekvence druhů v trusu neodpovídala jejich zastoupení v krajině, což naznačuje silnou preferenci druhů ze strany jejich spásačů. Je však potřeba další výzkum na otestování této hypotézy. Vzhledem k velké časové náročnosti zpracování trusových vzorků před vysetím byl testován vliv koncentrace trusu promytím na klíčivost a druhové složení. Podle předběžných výsledků klíčí z koncentrovaných vzorků více jedinců i druhů, avšak promytí nemá vliv na klíčení největší dominanty U. dioica. Koncentrace promytím je doporučena pro urychlení klíčení ve skleníkových podmínkách. Z předběžných výsledků dále vyplývá, že není vhodné aproximovat množství semen/druhů na určitou hmotnost. Jako lepší varianta se jeví pracovat s jednotkami trusových hromádek. Klíčová slova: endozoochorie, šíření semen,...
Vliv prasete divokého na vegetaci semixerotermních trávníků
Horčičková, Eva ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hejcmanová, Pavla (oponent)
Předmětem studia této práce jsou disturbance způsobené prasetem divokým (Sus scrofa) a jejich vliv na vegetaci semixerotermních trávníků (Festuco-Brometea) s dominujícím druhem Brachypodium pinnatum. Výzkum se odehrával ve Vojenském újezdu Hradiště v Doupovských horách. Rytí divokých prasat tvoří důležitý zdroj disturbančního režimu v této opuštěné, původně zemědělské krajině. Vegetace uměle vytvořených disturbancí byla porovnávána s nenarušenými kontrolními plochami i s vegetací disturbancí přirozených. Experimentální plochy byly založeny v létě 2007. Po zaznamenání původní vegetace došlo k mechanickému odstranění drnu. Následná sukcese byla každoročně sledována. Zároveň bylo třikrát ročně prováděno mapování přirozených disturbancí v okolí experimentálních ploch. Důvodem bylo zjištění potenciálních zdrojů diaspor a frekvence jevu na krajinné úrovni. Taktéž byl vytvořen seznam všech nalezených druhů v okruhu 2 m, 4 m a 16 m od experimentální plochy. Výsledky: Disturbance zvyšují druhovou bohatost a prostorovou heterogenitu semixerotermních trávníků. Na experimentálních disturbancích se vyskytovaly druhy, které nebyly zastoupeny v nenarušeném okolí. Tyto druhy patří především mezi hemikryptofyty a druhy s dlouhodobě persistentními diasporami. Složení vegetace experimentálních disturbancí nejeví závislost na...
Odchytová zařízení na černou zvěř - techniky a využití
Hradilová, Adéla ; Ježek, Miloš (vedoucí práce) ; Mrkvičková Kořanová, Diana (oponent)
Tato bakalářská práce řeší v první části literární rešerši na druhy odchytových zařízeni na černou zvěř a možnosti jejich spouštění. Také je v této části zahrnuta i legislativa České republiky vztahující se k tématu odchyt černé zvěře. V druhé části je konkrétní odchytové zařízení umístěno v honitbě Blazice - Sovadina, ve které v současnosti černá zvěř jen prochází. Tato kleci bude zhodnocena úspěšnost odchytu. Odchytové zařízení bylo instalováno do různých částí honitby. Převážně umístěno do zemědělských plodin. Zhodnocení proběhne i u použitých návnad.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.